Historie

Historie Státního okresního archivu Vyškov se sídlem ve Slavkově

Historie původního okresního archivu Vyškov se začíná odvíjet od padesátých let 20. století, snaha získávat, ošetřovat a odborně využívat historicky cenné dokumenty je však nepoměrně starší. S více či méně systematickým úsilím o archivní činnost se setkáváme již od počátku 20. století. I proto nemůžeme pominout působení mnoha amatérských historiků a archivářů, kteří často ve svém volném čase a po zaměstnání budovali a pořádali městské či obecní archivy a dali tak základ dnešnímu archivnímu bohatství. Bez jejich nezištné práce by nebylo možné zachránit řadu cenných dokumentů či dokonce celých archivních souborů.

Na prvním místě zde musíme jmenovat gymnaziálního profesora Vojtěcha Procházku (1890-1946), který byl v roce 1927 jmenován archivářem vyškovského městského archivu. Procházka utřídil a odborně popsal historický Archiv města Vyškova, sepsal i část dokumentů městské registratury, zabýval se publikační činností. V roce 1951 se z městského archivu stává archiv okresní (v rámci tehdejší působnosti okresu), ve kterém pracují Josef Bílý a František Fišer, později pak Metoděj Dobiáš a zejména spisovatel historických románů František Neužil. Můžeme ještě zmínit, že v rámci tehdejších okresů Bučovice a Slavkov u Brna existovaly i zde okresní archivy, ve kterých působilï PhDr. Edmund Knesl, Eugenie Kneslová a Ing. Ivan Novikov (Bučovice) a Josef Procházka a Vilém Bláha (Slavkov u Brna).

V souvislosti s územní reorganizací státní správy a zánikem „malých“ okresů (ONV Bučovice a ONV Slavkov u Brna) dochází v roce 1960 ke sloučení všech tří okresních archivů a vzniku Státního okresního archivu Vyškov. Vedoucím byl jmenován Metoděj Dobiáš, v letech 1961-1967 byl ředitelem již zmíněný František Neužil, kterého na vedoucím místě vystřídala PhDr. Eva Procházková. V letech 1996-1998 stál v čele archivu Dr. Petr Hlaváček, od roku 1999 pak stávající ředitel Mgr. Karel Mlateček, Ph.D.

Pracovníci archivu se zejména v 60. a 70. letech zaměřili především na získávání, svoz, třídění, ukládání a základní zpracování mnohdy velmi cenných archivních materiálů. Koncem 70. let získal okresní archiv jako depozitář budovu bývalé školy v Lysovicích, kde byla postupně uložena podstatná část archivních fondů. V roce 1998 se pak dalším depozitářem archivu stala i budova bývalé židovské synagogy ve Slavkově. Stavba sice byla účelně opravena, záhy se však ukázalo, že vzhledem k vysoké vlhkosti není pro ukládání archiválií zcela vhodná. Je třeba poznamenat, že v obě budovy archiv využíval jako nájemce.

Situace se změnila k lepšímu až v roce 2000, kdy se podařilo zakoupit budovu bývalé školy v Lysovicích. V dalších letech pak po etapách probíhala generální rekonstrukce celé stavby, která výrazným způsobem zlepšila podmínky pro ukládání archivních materiálů i pro práci archivářů. V roce 2008 byla pro potřeby archivu upravena i budova bývalé školy v Topolanech, která nahradila nevyhovující depozitář v budově bývalé synagogy ve Slavkově u Brna.

Za desítky let existence okresního archivu se výrazným způsobem změnila práce archiváře i přístup k ukládání archivních materiálů. Zcela nové podněty přineslo využívání moderní výpočetní techniky, důraz je kladem i na odbornost pracovníků. Větší pozornost je věnována nejen ochraně archivního bohatství, ale též kvalitnímu zpracování archivních inventářů či kulturně společenskému působení archivu. Rozvíjí se i publikační činnost, od roku 1999 vychází péčí Karla Mlatečka Vyškovský sborník (v roce 2008 vyšlo již šesté číslo), pracovníci archivu se autorsky podílejí na řadě monografií věnovaných dějinám obcí okresu (namátkou můžeme uvést knihy Z minulosti Otnic, Drnovice, Křenovice nebo Hodějice. Minulost a současnost).

Od 1. srpna 2002 se Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna stal součástí (vnitřní organizační jednotkou) Moravského zemského archivu v Brně. Ve svých depotech archiv soustřeďuje více jak 4 km archiválií. Jedná se o dokumenty organizací a institucí, jejichž působnost se vztahovala nebo stále vztahuje na území okresu Vyškov a dále o archiválie místního charakteru a významu. Jsou to tedy např. historické fondy okresních, městských a obecních úřadů, justice, škol a školských zařízení, JZD, spolků a společenských organizací, sbírky archiválií nebo písemné pozůstalosti významných osobností působících v regionu. Nejstarším dokumentem uloženým v archivu je znakové privilegium Václava IV. pro město Slavkov z roku 1416, mezi nejmladší archiválie pak patří dokumenty vzniklé z činnosti obecních a městských úřadů po roce 1990 či soukromých, dnes již neexistujících podnikatelských subjektů.

Současné odborné i společenské působení okresního archivu je bohaté a mnohostranné. Archiváři provádějí dohled nad spisovou službou a vyřazováním písemností, vyhledávají a přebírají historicky cenné dokumenty k trvalému uložení v archivu, zajišťují odbornou péči o archiválie, zpřístupňují archivní fondy pro odborníky a zájemce z řad veřejnosti, pro potřeby státní správy či občanů vyhledávají potřebné doklady. Důležitou součástí jejich práce je i vědecká či popularizační publikační činnost (monografie k dějinám obcí či měst, odborné knihy či studie, novinové články), příprava výstav či přednášek.